Kůl
Kůl. Inu, rostou stromy v lese, z některého je voje, z některého kůl, a z některého kříž (lidé nemají stejného osudu). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Kôl z toho plota (jsou stejní). Slov. Nov. Př. 642. Strkání na kůl (poprava). Vz Hrš. Nách. I. 319. K. jako zbraň a jako přístroj k štípání. Vz Phľd. 1894. 18. nn. — K. = rovný kořen. Han. Brt. D. II. 334.