Kůl. Cf. Mkl
Kůl. Cf. Mkl. Etym. 125. Koly proti- útoční. NA. III. 145. K. k sázení, der Pflanz- pfahl, k. s hákem, Hakenpflock, pasekový (sloup), der Schlagpfahl. Sl. les. Když z plotu jeden kůl se vezme, potom snadně jiné koly se vyjímají. Wtr. Stál jako kůl (neříkal nic). Us. Hnsk. Před tím se každý k. v plotě třese (o zloději). Us. Rg). — K. = zatvrdlina u pupku, která se často sbírá. Tele má k., není na odstavení. Us. Hk.