Kuliti
Kuliti, 3. pl. -lí, kul, il, en, ení; kouleti, kulívati, kutáleti, rollen, kollern, wälzen. V. — co po čem, kudy: po zemi. Us. — čím. Sem i tam jím kouleli. Jg. — čím kam: koulí do kuželek. — se. Větry se koulejí (po dolech pohybují, obíhají). Vys. — se od čeho. Jablko od jabloně daleko se ne- koulí. Ctib — se po čem. Po cihlách se kulil. Štelc. — Vz Kouleti.