Kulka
Kulka, y, f., eine kleine Kugel, Kügelchen. K. olověná, do ručnice (Gewehr-, Schiess- kugel), V., obalená, přiléhavá, klochtová (Lauf-), pukavá (pukavka), kulatá, okrouhlá. Šp. K. fičí, uhodila, razila. Šp. Dráha, povrch, udeření, rána, krček n. čípek (kde se při lití odřízne) kulky; pytlík, forma n. tvořítko, skříně, vytahovák (ráček, výkrut, parátko, vytahák) na kulky. Šp. Dáti někomu kulkou (střeliti ho). V. Kulkou nabiti. Jg. Kulkami stříleti. D. Stříleti stříbrnými kulkami. Vz Porušený soudce. K. se chybí, ale nechybí se matčino slovo. Pk.