2. Kuna
2. Kuna, y, f.; kuně, kuňátko, mustela, Marder. K. lesní (drahá, vzácná), skalní. Jg., Frč. 390. Lov, honba, pasť, (tlučka, truhla, truhlík, sklopec, síť), železa na kuny; kuna hřaduje (po něčem nahoru leze); k. sype (rodí mladé); kunu po stopě vydělati (den Marder ausgehen); kuny lapati, vystopovati. Šp. Natáhl ho co kunu k trhu. Č. Vz S. N. — K. = kunina, Marderfell. Kožich kunou podšitý. Pk. Choditi v kunách. Ms. pr. m. pr. — K. železná (obruč k vězení zločincův), Hals-, Handeisen. Za hrdlo v kuně přiko- vánu býti. Jg. Kuna na ruce. L. Seděti v kuně (v nevoli). L. — K. = kůl v plotu, sloup, Pfahl. Us.