Kupec
Kupec = tržebník, obchodník. Cf. Kram. Slov. Kupci jsú obecně lichevníci. Hus I. 370. Nenie dosti kupcóm, aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Št. Kn. š. 4. Jaký k., taký krám, jaký sluha, taký pán. Šd. K. pro- dajem, ne zbožím se živí. Bž. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 402., IV. 3. 2. 420. O cizích k. vz Výb. II. 334. nn. —- K. = kupující. A já se tu dobře mám, vrany, straky, kupce mám, pepř, kořeníčko prodávám. Sš. P. 172. Smlouvá-li první k. u obchodníka dlouho, je prodej po celý den nešťastný, zvláště odejde-li ničeho nekoupiv. Vz Počinek. Us. — K. z Bilenberka Kašp. Jan., čest. appel. rada, 1655.—1725. Jir. Ruk. I. 433., Mus. 1863. 398., S N. Kupecky. Ktož k. těžie peněz. Št. Kn. š. 155. Knih vedení po kupecku, die Merkantil- Buchhaltung. Nz.