Kurděj
Kurděj, e, a kurděje, í, pl., f, vřídkové ostrostí naplněné na jazyku, v ústech, mou- čnice, houby, na Slov. podjedy. Schwämm- chen, Mahlhund. Us. To dítě má kurděje. Us. — K. = hnilina, krvavá a hubnatá roz- jedlina v ústech na dásních, die Mundfäule, der Skorbut. Panují kurděje. Us. — K. neduh koňský, osutí na nohách, zvláště okolo koruny kopytní za střelkou: žába, střely, die Strahlfäule, Kröte. Ja. Když má kůň kurděj v nohách, postav ho v hnoji hodinu, a všeť jemu vylepce. Ms. o kon.