Kurva
Kurva, y, f. (hurva), kurvice, e, kurvička, kurvinka. Sr. řec. /oć^ = dívka, Cf. Prk. k nauce o tvoření slov. str. 9. Die Hure. Dítě zní: z kurvy n. kurvy syn (dcera), pankhart, bastard, kopřivče, ze smilstva, neřádně, z ne- řádného lože zplozený, narozený, nejistého otce syn. V. — Někomu z kurvy synů spílati, kurvy synů nadávati. Jg. Nevěstky (kurvy) stud svůj mrhají. Kom. Obecným ženkám (psicem, kurvám) cejch připáliti. Kom. Kurev si hleděti. D. K. běhlá, obecná, bez studu, nevěstka, vandrovnice, popeněžnice, haldecká k., halda, neřesť. V. Po kurvách jíti; smilstvem hanebným s kurvami se przniti. V. Nadával jí kurev haldeckých, prakurev a duplovaných kurev. Svěd. 1570. Pravil, že by to radši běhlé kurvě dal; Nadala mi nosatých kurev, svodných a zlodějských; Lže jako duplo- vaná arcikurva. Svěd. 1569. Vz Rb. 267. Kurvy smilné a chlipné. Štelc. Pán Bůh smutné srdce těší, k-y topí a lotry věší. BN. — Pozn. U Roudnice říkají matky děvčatům, kurvičko' nejsouce si vědomy vlastního významu slova. Mnohdy bývá slovo toto výrazem lásky ma- terské:, I ty kurvičko' říká matka usmívajíc se, učiní-li děvče něco nového atd. Špd. Tak prý i v Kolínsku. Prk. I jinde v Čechách ano i na Slov. Fr. — 2. Z lat. curvus = křivka, křivá čára. Rk.