Kutiti
Kutiti, 3. pl. -tí, kuť, tě (íc), il, cen, ení; kutati, kutívati; od ku-ji, t je vsuto. Šf. K., kopati rukou neb nohou, hrabati, wühlen, graben, rütteln; dělati, tropiti, páchati, trei- ben, thun, schäkern. Jg. — abs. Kuře kutí (hrabe). D. Kuře nerádo nadarmo kutá. Ros., D. K. = doly zarážeti, schürfen. Vz Kutná. Am. — co. Co kutíte (děláte) čtveráci? Sych. Ten dnes čerty kutí (vzteká se, dovádí). Ros. K. divy (dělati). Mus. K. oheň (hrabati, rozšťárati). Scip. — kde. Kutati v zemi. Na Mor. — se kde: v zemi (se hrabati). Kom., Jel. Na zemi (jakoby červ) se kutá. D. K. se u ohně (v něm šťourati, stochern). D. — se s čím. Hodinu se s tím kutí (párá), ještě nezatopí. D., Jg.