Kvasiti
Kvasiti, 3. pl. -sí, kvas, se (íc), il, šen, šení, kvasívati. Od kůs (kys-ati, kys- nouti) ů stupňováno ve: va (m. av, m. kavsiti. Gb. Hl. 125., 145. ) = kvasné činiti, sauern, einsäuern, sauer machen, machen, dass etwas gährt; cechovati, hodovati, zechen, prassen, schlämmen, schmausen, gastiren; se = kysati, sauer werden: kyseliti se, unwillig werden. Jg. — co: pivo, Rohn., chléb, Us., železo (kaliti, härten), kože (loužiti, beizen), L., hlínu (mořiti, anmachen), Jg., čas a spo- lečnosť (mařiti), pravdu (tajiti), L., masopust (slaviti). Ler., V. — co kde. Ječnú tluč v štrokvase, V., železo ve vodě. S králem ve dvoře jeho masopust kvasili a tančili. V. Kdo rád ve světě kvasí. Výb. I. — jak. Král s nimi kvasil masopust v hodech a tancích. V. Způsobem pohanským (instr. ) masopust kvasí. Ler. — s kým. Kázal své dceři k. s Iasonem. Troj. Hody s rozumem k. Scip. — se. Vřed se kvasí, pivo se kvasí. Us. — K. se = kyseliti se na koho. L. — se čím. Pivo se kvasí spodními a svrchními kvasni- cemi. Us.