Květ
Květ. Šf. III. 559., Rst. 433., Mkl. Etym. 150., Rosc. 50., 85., 86, 123. K. prášní- kový, pylový. Schd. II. 206. Strom jest ve květu. Us. Jako k. vzejde a sejde. BO. Já sem sobě vyvolila z růže květ, lepší je ten můj malžen než celý svět. Sš. P. 448. Kaj neni květu, něčekaj ovoce. Slez. Sd. Vz Kvítek. — K = syn. Po něm (Václavovi) Přemysl jeho krásný k. pojide (na stolec nastoupil). Dal. 147. —- K. = výbor. K. my- šlének, Vrch., duchu. Mour. — K. = sub- tilné částky těl. K. niklový, Bř. N., Schd. II. 54., S. N. V. 835., železný. NA. V. 501. K. sirkový. Schd. I. 290., KP. IV. 600. — K. vína (bouquet) = kořennosť a vůně vína dohromady. KP. V. 186. - K. v mýdle = tmavé skvrny, které se při stydnutí teku- tého mýdla v něm tvoři. Al. Stč. — K. v botan. K. milosti. Cf. Sbtk. Rostl. 52., 241.--242. — K. vánoční, heleborus niger, . čemerka. Dlj. 72. — K. Kristův, calla i aethiopica. Dlj. 69. — K. sv. Ivana = niv- i ník, bylice osenistní, Chrysanthemum sege- tum, die Goldblume. Rstp. 902. — K. umrlčí I = aksamitník obecný, afrikán, karafia, ta- getes patula, die Sammetblume; brčál menší, bměj, barvínek, vinca minor, das Sinngrün. Rstp. 1059., MUr. 27., 103. — K. únorový - narcis kadeřavý, narcissus, die Narcisse. Rstp. 1534. — K. Květy = květná neděle, květnice. Slov. Keď na kvety čítajú v chrá- moch sv. pašije. Orl. III. 13. — K., os. jm. K. Frant, dr. a prof., 1825.—1864. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 173., 176., 198., Jg. H. 1. 2. vd. 590., Šb. Dj. ř. 2. vd. 264., Pyp. K. II. 364., S. N , Tf. Mtc. 231.