Kynouti
Kynouti, kynu, kyň, kyna (ouc), ul, utí. Před n se vypustily jisté souhlásky a proto kynouti = 1. kývnouti, kynul čím: mečem, rukou; 2. kysnouti: těsto kyne, dle Gb. Hl. 111., 140. z kypnouti — kypí; 3. kydnouti (vz také Gb. Hl. 116. ): kynul mu rukavici do očí. Č. K. = jíti, hýbati se kam, sich bewegen, gehen, wohin neigen, wenden; gähren, sich heben, aufgehen; hoditi, mách- nouti, kloniti, wenden, werfen, neigen, schwenken; znamení dáti kynutím hlavy, ruky, prstu, očima, winken, deuten. Jg. — abs. Těsto, chléb, buchty, vdolky, koláče kynou; štěstí mu kyne; potěšení mu kyne. Jg., D. — kam. Když fortuna (štěstí) mine, přítel v stranu kyne (= se obrací). L. K. semeno v zemi (vrci, hoditi). K. rukavici do očí (hoditi). Č. — čím. Kynu mečem na pravo, kynu na levo (máchnu). Rkk. 37. On tisícem kyne (poroučí), L.; rukou, hlavou (Čr., Žal. 70. ) = znamení dáti. V. — kde. Těsto kyne v míse, na vále do výšky. — že. Kynul (hlavou), že tomu tak jest. — aby. Kynul rukou, aby mlčeli. Aesop. — se. Neví, kde (kam) se k. =kam se obrátiti.