Kypěti
Kypěti, 3. os. pl. -pí, kyp, kypě (íc), ěl, ění; kypývati. K. od ky-nu, p je přísuvka. Šf. — K. = klokotem se vařiti, vříti, pě- niti se, kochen, brudeln, aufwallen, aufsie- den, V.; vrouc přetékati, überlaufen, über- wallen, übersieden, überkochen; téci, fliessen, brudeln. Jg. — abs. Mléko kypí. Us. Malé hrnečky brzo kypí (o malých, hněvivých lidech). Prov. — (komu) odkud. Z tlam jim jedovaté pěny kypí. Puchm. Kypieše krev ze silna Vlaslava, po zelené trávě v syrú zemiu teče. Rkk. 23. — komu. Kypí mu (mysl, když se ho kdo bojí). Ros. — na koho čím: zlostí, hněvem. Nt. — kde. Co v srdci vře, v ústech kypí. Trnk. Čím v srdci vře, tím v ústech kypí. Č. — po čem: po cti (bažiti). Měst. bož. Vz K. od- kud. — kudy, kde, proč. Voda kypí přes hrnec (vrouc přetéká) na plotnu, pod po- kličkou (vře, se pění), silným topením (za příčinou silného topení). Us.