Kyta
Kyta, y, f., kytka, kytečka, kytice, kytička, kytinka = svazeček něčeho, sno- pek. K. česneku, konopí, lnu, Š. a Ž., sno- pek hrachu, čočky, viky (Bündel). Hrách do kyt vázati. Us. Zvláště svazeček kvítí. Ky- tice krásná. Rkk. Z vonných bylin věnce a kytky se vijí. Kom. Kytičky víti, uviti, uví- jeti. Dch. Jsou povinni 30 kop konopí mo- čiti, setříti a v kytách na zámek přivézti. Priv. Tov. f. 87. — Gl. 114. — Také se užívá kytka = květina a říká se: trhati kytky, ale kytky se netrhají, nýbrž kvítí, květiny, kvítka a z těch teprv kytky se vijí; svázané květiny = kytky. Mk., Š. a Ž. — K. z peří = chochol, Federbusch. Když to tak srovnají, kyta peří učiněna bývá. Ler. Z volavčího peří kytka. D. — Kytice vonná z viol a roží. Rkk. 60. Kytička z brotanu. Er. P. 124. — K. malířová = štětec. Koll.