Kývati
Kývati, kývám a kývi; kývávati; kýv- nouti, vnul n. vl, utí = hýbati, wackeln, wedeln; winken, nicken, deuten. Jg. — čím. Pes ohonem, ocasem kývá, Us.; k. zvonem. Ros. Dřímající hlavou kývá. Km. K. prstem, očima. Us. Kývá rukama, když jde (plove). Jg. Kloboukem radostí k. Er. P. 42. K. rukú. Pass. 661. Dával jim návěští rukou kývaje. Bart. Ros. Rukama na ně kývali. Let. 467. — čím na koho: hlavou, prstem. — komu. Kývali mu, ale on nepřišel. Us, Leg. — se. Zub se kývá, vypadne. Jg. Čo sa mnoho kýva, len sa vykýva. Mt. S.