l. Mír
l. Mír, u, m., smíření, smlouva, Die Ver- söhnung. K míru a k smíření se nakloniti. V. Strany v m. uvésti; nevole v mír uvésti; mír udělati. V. Půjdou k míru (budou hle- děti pokoje). Jg. Ten bratry u m. svede. Dal. V mír a přízeň vjíti. V. — M. = po- koj, der Friede. V. M. boží, zemský. Vz S. N. Míru líbání, der Friedenskuss. Gl. 154. Žizň a m. daj nám (Hospodine). Pís. sv. Voj- těcha. S kým v m. vejíti. Dal. Dlúho vlasti naše v míře biechu. Rkk. 45. M. vám (pokoj vám)! Joh. Mír učiniti. V. A to pro zacho- vání míru, pokoje a jednoty v městech. V. V míru i ve válce; zemi v mír uvésti; m. zjednati, zrušiti; v míru žíti. Nt. M. staví, svár boří. Jg., Lb. M. trvá do války a válka do míru. Pk. A mír v zemi zapověděla. Dal. XIV. 26. Vz Zapověděti. Mír zavříti, uza- vříti, Nz., Troj., Skl., ale lépe: učiniti, Vst., způsobiti, zjednati, umluviti, uložiti, v pokoj vejíti s kým. Brs. 179.