Labe
Labe, e, n., V., z lat. Albis, l se pře- smyklo. Vz L. Elbe. Strč. Labie = Labí, n. K Labi, na Labi, za Labem. Us. — L. = řeka, povodeň, voda. Všecka luka jsou jedno Labe. Us. (Turn. )., Labe', zní odpověď, když se nejmenšího potůčku na jméno ptáš (každý se rád vypíná). Hnš. — Vz S. N.; Tk. I. 615., II. 399. Labeo, gt. Labeona, jm. římské.