Lání
Lání, n. = štěkání (strč. ), das Bellen. Lánie psóv. Rkk. 22. — L., hubování, kárání, ha- nění. (Synon.: slovy trestání, domlouvání, domluva, kapitola, vytýkání), das Schmäh- reden, Fluchen, Schelten. Pro malou věc začnou 1. a bouřku. Reš. Vz Sytý. — L., Beschimpfung. Sob. 155. O lání měštěnín měštěnína: o to na svém právě viniti má. Vác. XI., Pr. 1861. 27. Neplatil-li rukojmě aneb dlužník v určitou dobou svého dluhu, směl ho věřitel láním, lacími listy (Schelt- briefe) po 14 dnech za příčinou nedodrženého slibu veřejně kárati a tupiti. O tom vz ob- šírný článek v Gl. 117. až 120. Vz Láti.