Láska
Láska jest bída nevyhnutná, protimluv je a hosť nezhostný, chladný oheň, smutek radostný, sladká hořkosť jest a radosť smutná, milá rána, trávenina (jed) chutná, žalosť smíšná a smích žalostný, zdravá nemoc, katan milostný, rozkošný hrob a smrť neúkrotná. Koll. (Vlč. Lit. ?. 78) V lásce někoho nemíti. Zvon III. 359. Neb kde je bolesť lásky dědictvím, tam trpět lze — však nikdy zapomenout. Vrch. Z. hl. 94. Máj má věčný, koho 1. v srdce políbí. Vrch. Dojm. 118 L. ze vzdoru bývá nej- prudší. Luž. K?. I 165. Co vše neučiní ženy z přílišné lásky? Věst. X. 351. Na lásku nikdy příliš záhy není. Kká. Sion. II. 129. L. má své ostré trny. Dost. Poh. 85. Stará 1. jestli nehoří, ona přece pomalu tutlá (= doutná). Nár. sbor 1902. 19. L. všecko sladí; Věrná 1 jest nezbytný host; První předchůdcové lásky jsou oči. Jrsk. IX. 211., 217., 222. L. jako první z jara květ Tbz. V. 1 350. L prý bývá výkladům duše milované učenicí nejvnímavější. Ib. V. 9. 254. L ve chvále se ráda kochá; L. jest plna žárlení; L. jest v sobě skvostem nej- větším; L jest jako děcko, jež po všem touží, co má na očích; L-ku nelze dohnat ostruhou, kam se jí nechce. Slád. Šl. 41, 43., 48, 50, 100. L. náhla nebýva stála; L. neusmrtí. Rizn. 65, 167. L. jest prsten a prstenu není konec. Zr. II. Nov. 73. Vz Ženský. — L. Jíti na lásku = na dobro- volnou robotu. Tbz. V. 2. 360. Choditi do lesa na lásku = na práci, za niž se smí v lese sbírati suché dříví a hrabanka. Tbz. V. 6. 301. Měl jako rychtář jen dvakrát do roka robotu z lásky, k níž přijížděl s párem koní. Sá. Pr. m. I. 148.