Lázeň
Lázeň, vz Mz. v List. fil. 1882. 191., Mkl. Etym. 161. L. vzdušná, Rm. I. 57., parafi- nová, kovová, ib. I. 64.-67., sírnatá, jehlič- natá, aromatická, Us., solná, potašová, Šp., písečná (v níž vypaluji se hmoty, jichž ne- smí se oheň dotýkati), NA. IV. 169., foto- grafická stříbrnatá. ZČ. I. 314. L. teplá, solná atd., vz Slov. zdrav. 22., 188.—189., Kram. Slov., Rk. Sl. L. římské a řec. Vz Vlšk. 499. Láznu z vody připraviti; V láznu vníti. GR. Je tam jako v lázni (teplo). Us. Do lázně někoho uvésti (do nesnází). Sla- vata II. 301. Dr. mi poručil studené lázně. Us. Brnt. Nauka o lázních, balneologia; léčení lázněmi, die Balneotherapie; popis lázní, die Balneographie. Nz. lk. Cesta do lázní, die Badereise. Šp. Vyndúc z lázny. NB. Tč. 179. Krátká studená 1. sílí a ob- čerstvuje, dlouhá pak slabí a umrtvuje. Sb. uč. Jak připravují na Mor. dítěti první 1., aby bylo hodné, zdravé, krásné a šťastné. Vz Km. 1886. 243. L. někomu zatopiti. Výb. II. 1450., 1535. — L. sv. Václava v Praze, Wenzelsbad; lázně u Jílového. Lázně brun- tálské, Františkovy, graefenbergské, Kar- lovy (Karlsbrunn), kyselovské, liebverdské, losínské, luhačovické, marianské, melčské, rožnovské, svatojanské, sedmihorské, te- plické. Vz Kram. Slov. České 1. Mus. 1831. 80. L. japanské. Vz Vega II. 257., 264. Cf. Rk. Sl. V Lázních, sam. u Němčic.