Léč
Léč, leč, i; léče, leče; léčka, líčka, f., čím na zvěř, na ptáky atd. se líčí: osidla, zálohy, teneto, pasť, smečka atd. Netz, Stel- lung, Schlinge, Fallstrick, die Falle, das Jägergarn. Měli pět jelenův a dva kance v leči. Ros. Léčky někomu položiti. Žal. Lstivé léčky, líčka na myši; v léč polapený. V. Léči na nás polékli. Pešín. Z léči někoho vyvésti. Br. Do léče vpadnouti. Kom. Ušel z léče. Sych. Do léčí uvésti. Kom. Na líčky a nástrahy hovada lapati. V. V léč někoho zaplésti, zamásti. V. To všecko byla 1. na Bratří. Čr. Vám vaše přistrojené léčky str- hám. Kom. Sami do těch líček, kteréž oněm strojili, upadli. Knob. L. na ryby. Šp. Ušel z léče, již honí druhého (jiného. Jaký kdo sám, za takového i jiného má; sotva že z ne- štěstí vyvázl, již jiného pomlouvá. Vz Po- mlouvač). Lb., Us., Č. Krkavci sobě lítají, holubi v léčkách váznou. Na Slov. — L. v myslivectví, Trieb, Jagdtrieb = čásť lesa n. pole, která se rázem loví; též zahájené místo (huština), kde se zvěř tenety loví. Udělali jsme dnes tři léče. Us. L. ještě jednou počíti, obnoviti; poslední léč loviti (doloviti); leč rozděliti, uříznouti; zakroutiti na 1. léč; zatáhnouti, dotáhnouti. Šp. — L. nazývá se také žertovně hostina, kterou strojí revirník, u kterého se honilo, po skončeném lovu. Šp. Vz Léčka.