Lekati
Lekati, cf. Mkl. Etym. 165. — koho. Leká ho ta myšlénka. Us. Pdl. — se. Můj koníček se leká, viďa Turka z daleka. Sš. P. 572. — se proč. Lek se strachem. BO. — se čeho (v čem). Nemáš sě jeho pri- kázanie 1. Hus I. 89. On se svých nepřátel lecze. Hrad. 44 a. Ať se vždy tvé srdce leká v smilství každého člověka. Smil v. 1749. Mohli se dobře leknouti božie pomsty. Št. Kn. š. 4., 30. — se kde. Dušička se v těle leká. Sš. — se jak. Král leče sě velmi. BO. Ano by se správné lekl, ktož by stavoval listy královy, když by vzvě- děl, že to ví král. Št. Kn. š. 4. — se koho nač. Nelekne se (nebojí se) ani sedláka na obilé (má ho tolik jako sedlák). Zlinsky. Mtc. 1878. 36.