Lektati
Lektati, lektám a lekci; lechtati, v obec. mluvě lochtati; lektávati, lechtávati, kitzeln. — koho, co: uši (někomu pochlebovati), V., struny (lehce se jich dotýkati, housti). L. — koho kde: pod paždím, Jg., na dlani, na noze, na krku. Jg. Lektá ho na krku (svrbí ho krk = o tom, kdo něco dělá, proč by oběšen měl býti). Jg. Lektá mne něco v nose. Jg. Vous okolo ucha mu lekce. L. Někoho po kůži 1. (vybiti ho). L. Pán ho čekanem po hřbetě lekce. L. Někoho klickem po kůži 1. Č. — v co: v uši někoho 1. Ben. — (se, koho) čím: Nadějí se lekce. Reš. Řečmi slibnými někoho 1. Br.