Leno
Leno, léno (lehno), a, n., das Lehen, Lehn- gut, Lehn, L., propůjčení statku, věci, práva, výsady od vlastníka a pána někomu pod ji- stými výminkami ku př. služby vojenské, a s jistými formalnostmi, pod výslovným jménem, leno', též sám statek tak propůj- čený, manství. Jg. L. podati někomu; lena podání. D. Statek pod 1. dáti. V. L. přijíti ku př. na statek. V. Znamenité krajiny pod leno drží. Akt. Ferd. Což k tomuto králov- ství pod leno náleží. Akt. Ferd. L. panské, rytířské, městské, sedlské. Jg. K přijetí léna způsobilý. D. Připuštěn k lenu. V. L. po meči, po přeslici. D. Zastaviti něco pod 1. V. Listina o oddělení léna; list na léno; plat z léna (lenné); spadnutí léna zase na pána; pán léna; posloupnosť v lenu; pro- padem léna; pustiti někomu něco pod léno; puštění něčeho pod léno. J. tr. O právích a povinnostech manských; o posloupnosti v léna; mohl-li kdo l. prodati; o propadnutí lena. Vz Rb. 177. —178. Vz Manství.