Lep
Lep, u, m., dříve gt. lpu, vz E. Mk., D. L. z jmélí ustrojený klej k lapání ptáků, der Vogelleim. Ptačí 1. V. Ptáčník vějice lpem (lepem) povlačuje, oblepuje. Aesop. Z mýlí 1. pochází. Kom. Ptáky na lep (lepem) lapati, chytati; jíti někomu na lep; dostal ho na lep. Us. Ryby na lep, ptáky na udici lapati. Pam. kut. Na ptáky lepem, ne ce- pem. Us. Sám si l. (léčku) na křídla hotuje (Původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. L. z mouky, Kleber. Mouka obilná s vodou na těsto roz- míchaná a do šátku svázaná hněte se pod vodou, pokud vodu kalí; tu všecek škrob se vypírá a zbytek v šátku jest lep. Vz o tom více v S. N., Šfk. 649., Kk. 12., 200.