1. Lep
1. Lep, lit. lipti, limpu. Mkl. aL. 111., MV. L. na řemeny. Wld. Chytiti koho na ep. Us. Dch. Aj, tieni lpem duše jest v svém peří lpěna, že nemôž vysoko létati. Hus III. 119. Potekú jakžto ptáci k lepu. Alx. V. v. 2131. (HP. 51.). Cf. Šfk. Poč. 592., Rst. 436., Schd. I. 410.