Lepší
Lepší, besser; kompar. k, dobrý'; superl.: nejlepší. Starý přítel nejlepší. V. Smrť, co lepší, bere. Us. Na lepší něco míti. Us. On tím nic lepší není. Kon. Jedno lepší než druhé (= není vše jedno; n. = obé špatné). Páni nalezli, že Marketa k tomu statku lepší právo má, nežli Jan z Roketnice. Tov. 81. Jestliže by kto chtěl lepší spravedlnosť míti podlé práva k těm dědinám. Vl. Lepšího něco udělati. V. Jestliže kdo co lepšího radí. Kom. Lepší malý zisk než veliká škoda. V. Lepší hrsť jistoty, než pytel naděje. Lepší kyselé něco nežli sladké nic; L. jedno dnes, než zejtra dvě; L. pták na talíři pečený nežli dva v povětří vznešení; L. pták v ruce nežli dva letíce; L. zajíc v pytli než holub na střeše; L. celé než upravené; L. vrabec v hrsti, nežli zajíc v chrasti; L. před smrtí holba piva nežli po smrti vědro; L. kabát nežli košile. Vz Zisk. Lb. Lepší bažant na míse, než když létá po dvoře; Lepší vrabec v rukou, nežli orel v povětří. Lepší vrabec v hrsti, nežli čáp na střeše. Lepší dnes kus, než zejtra hus. Jg., Lb. V lepší pošlo (než jsem oče- kával). L. Něco v lepší vyložiti. V. Něco v 1. obrátiti. Solf. — L. = subst. Svého lepšího si hleděti. Pešina 1599. Napomínal ho k jeho lepšímu. Obecné 1. Tyto věci Buoh pro své lepší zpuosobil. Let. Je to s mým lepším. Cyr. Míti koho k lepšímu, german, m. šiditi koho, Ros., má ho za blázna, vodí (tahá) ho za nos atd. Brt.