Lepšiti
Lepšiti, 3. pl. -ší, lepši, -še (íc), il, en, ení; lepšívati, bessern. — co: chyby. Jg. — komu: čeledínu = lépe ho držeti ku př. v jídle. Jd. Musí mu l. = náhradu dáti. Pr. pr. — se. Zdraví jeho už se lepší. — se s kým. Už se s ním lepší [už je s ním (mu) lépe]. Us. — se v čem: v mravích, v učení. Jg. Lepší se co řemen v ohni (je horší). Br. — se z čeho. Aby se z nich (dobrých práv) lepšili. V. — koho čím: domluvou, radou. — aby. Lepším se, abych byl po- chválen. Us.