Lesknouti
Lesknouti. Vz Mkl. Etym. 178. Lesknu - jící meč, micans. BO. Jak lilium bělúcí lskne. Kat. 731. Srny lesknoucí se srsť. Čch. Bs. 92. — kde. Ve trávě se leskly rosy krůpěje; Mezi nimi (vrchy) četná je- zera se leskla. Vrch. Slza se leskla v jeho oku. Hrts. Šaty se na nich leskly. Tbz. Kamení se lesklo v slunci. Vrch. — jak. Ebenem se lesknoucí kadeře (jako eben). Šml. — čím. Skalné stěny stříbrem jino- vatky se leskly; Mech svěžestí se lesknul. Vrch. Oči jeho leskly se nedočkavou zvě- davosti. Albieri 1886. 14. Obloha na vý- chodní straně leskla se zlatě purpurovou září. Hrts. — odkud. Z něho (zástupu) v slunci se leskne zbraň. Mcha. Máj. 5. vd. 27.