Lesť
Lesť = způsobnosť k užívání prostředků druhému Nepovědomých k úmyslu svému, aby se mu překaziti nemohlo. Blř. Cf. Kn. rožm. či. 99. L. zlá. Ib. 245. L. nemá míti průchodu. Cor. jur. IV. 3. 1. 403. Takovým lstemí. GR. L. o někom bráti. Dal. XIII. 3. Jestli provede, že beze lsti toho listu ne- jměl. NB. Tč. 176. Máš od svých Čechov a zemanov česť, od Němcóv a od jiných cizozemcóv nemáš jedno lesť. V s. 134. Od kněze až do proroka všichni činie lesť. Hus II. 356. Že sú vycházeli ze lstí, ješto sú jim jejich nepřietelé léceli. Št. Kn. š. 161. L. časem více může nežli moc. V. Lichva a 1. dělá ďáblu česř. Us. Bž.