Létati
Létati, od lek, lit. l?kti. Mkl. aL. 9 , Mkl. Etym. 166. Strč. leťal. Bž. 17., 193. L., volare, Ž. wit. 9. 10.; cadere, padati. Ž. wit. 81. 7., 21. 30., 77. 64., 117. 13 atd. O tvarech i starších vz List. filol. 1884. 456. Gb. Mraky létly. Vrch. Jakožto oblaci lecí. M. Letělo mnoho raněných, ceciderunt. BO. Kavky-li letíja, či Turci běžíja? Sš. P. 125. Vše, což léce, plavá neb chodí. Kat. 106 Holuběnka líce. Sš. P. 279. Když ptáci léci. Št. N. 155. Nepřátelské zdi letěly. Pass. 49. Parte. léce. Gb. — odkud (kam). Dvéře z kořán letí; Z očí bojujících lítal plamen. Vrch. To nám to lítá od ruky (rychle jde). Sá., Osv. 187L 2. Včela lítá od květu na květ. Vrch. Červivá jablka s stromu letí. Č. M. 33. Od toho mi mysl letí. Dl. L. z kouta do kouta. Hrts. Plameny zřím letět z dědin k městu. Hdk. Sláva Šárky létla z úst k ústům. Vrch. Daleko s koně letě na stranu. Výb. II. 44. On řadu let juž mnohou od pólu k pólu lítá pod oblohou. Osv. VI. 54. Mohu viděti, kakým pádem letie z takého duostojenstvie v kakú pro- past. Št. Kn. š. 143. — s kým. Letíš dnes a letí také prorok s tebú (corrues). BO. — kde. Nade vsí letěly větry. Tbz. Tisíc bouří létlo nad hlavou mou. Vrch. Ptactvo, ještě pod nebem léce. BO. Baba na stúpě létala. Výb. II. 38. — čím. Noc dál tma- vým létla krídlom. Vrch. —jak. Vz L. abs. Letěl po hubě (padl na hubu). U Žamb. Dbv. Letěti kozelcem. Vk. L. vírem. Vrch. Orel najvýš léce. Št. N. 150. Dolů vodou letí. Ht, Sl. ml. 220. Letí orlem. Msn. Or. 45. Letí jak bez duše (úprkem běží), Us. Sd , jako kulka, Bf, jako švec na jarmark. Kom. D. 238. Letí v závod s vichřicí. Osv. I. 378. Šipkou po ledě s kopce letí. Ib. V. 638. Stínem letěl kol mých skrání čas. Hdk. Orel ve spirale dolů letí. Nrd. Mnoho roků rychlým křídlem přes jeho létlo hlavu; Ce- stou tryskem letěli; Domů létla v jednom kvapu; Hrdě však s úsměvem k ní létlo chladné slovo. Vrch. — kudy. Líce (lítá) po venku. Ktz. Kerá lítá přes pole, hledá si samečka. Sš. P. 359. Po všech peklích lítati (pořád běhati). Us. Kgl. Světem letí jeho slávy zvěsť. Vrch. Myth. I. 217. Jak vy od nas odjedete, hněď mi lice kyj po hřbetě. Brt. N. p. I. 267. Krajinou šírou volně větřík letí. Kyt. 1876. 80. Zvuky letí po vodách. Osv. I. 93. Přes tvář létla stínu hra; Zástupem křik letí. žasnutí; Vlasy lítaly ji přes ramena; Všecko v zmatku letělo teď jeho hlavou. Vrch. Rozlehlým polem leť můj hlas. Mcha. Po líčkách letí červánky. Hdk. Radosť letí světem. Hdk. C. 51. Letěl po schodech dolu, nahoru. Šbr., Arb. Lítala sem já po poli, svému milýmu na vzdory. Sš. P. 250. Samec přes zemi letěl. GR. — kam. Dále lítla píseň rná. Vrch. L. někomu do náruče. Sá. Na tebe letí tolik zlatých (= připadá, dostaneš při dělení). Val. Vck. Letěl, letěl roj na mej milej dvor. Sš. P. 115. Štít i s helmem letěl naď kuoň vysoko. Výb. IL 45. Letěla tě hore dolů až k milému na stodolu; Lí- tala jsem já za hory. Brt. Anth. 102., 76. Tak všichni na zemi letiechu. Hr. ruk. 231. Orel nade vše ptáky léce. Pass. 67. Motýl sem i tam leceje (m. léce) Tkadl. I. 53 Král divem letie na zemi. Apoil. 130. a. Létal nad peruti větrů vetrov. Ž. Klem. 17. 11. Jiskry jako lecí v plameny. Št. Kn. š. 278. -- komu. Starej babě letí hrábě. Slez. Šd. — po čem. Orel letí po pokrmu. BO Mi letí (vypadá) dvě kopy po měřici. Zlín- sky. Mtc. 1878. 36. Po tom já neletím (ne- bažím). U Brna. Rgl.