Blažiti
Blažiti, ím, 3. pl. -ží, blaž, že (íc), il, en, ení; blažívati = za blahoslaveného hlásiti, selig preisen; šťastným činiti, Beglücken, glücklich machen. — koho: Br. — koho kde: Takový lid duch svatý v písme blaží. Pís. Br. — se s kým: Gníd. — se, koho čím: Dary a přízní, Gníd., láskou. Rád Blažím se proměnou. Č.