Lézti
Lézti, cf. Mz. v List. fil. 1883. 53., Mkl. Etym. 166. Lezu — polezu. Bž. 165. Opě- tovací tvar na val. Mor. Slov. 'fotit, ve Příbor, a Frýdecku laziť; ve Slez.. dur. lezu je též za iterativum, jinde se jinak vyjadřuje; v Hrozenkově slovesa lézti ne- znají: Šplhať po stromech (Ostrav.), chodic po stromoch, vyndzi na hrušku (uh.). Brt. D. Vz Osv. 1884. 59. (Brt.). O časování vz List. filol. 1883. 119.-jak (odkud). Leze nazpátek rakem (jako rak) = odvolává. Bdl. Leze jako moucha z pomyj, Brt., jako pa- vouk. Šd. — kudy. Když ho cítím na blízku, jakoby po mně lezlo. Us. Rg. Leze, leze po železe, nedá to pokoj až to tam vleze (klíč). Us. lig!. Však nám ještě kůže přes hlavu neleze (posud není zle). Šml. Leze přes zeď po rebríku. Pč 38. — kam (komu). Dolu 1. J. tr. Můj skutek na oči mi leze. Sš. Někomu do zelí 1. (překážeti mu, zvl. o soupeřích v lásce). Us. Rgl. Proč jsi tam lezl! Proč do takových pletich le- zeš!; To leze do peněz; To leze ne do set ale do tisíc. Us. Dčh. Někomu do řemesla 1. Us. Hk. V hrad 1. Dal. 65. Drastí se nám (vlasy), lezú nám v oči. Št. Kn. š. 81. Brambory mu (do krku) nelezou (nechut- nají mu). Us. Rgl. — čím za kým. Že Slovanstvo nemotornou nohou za cizími duchy nice lezlo. Sš. Bs. 1G9. — s čím. Se vším na mne lezou, man belästigt mich mit allen möglichen Ansprüchen. Dch. — po čem. Od kněze až do proroka (kazatele) všichni lezú po lakomství. Hus II. 401.