1. Lež
1. Lež, gt. lži, f., i-ový kmen vedle â-ového, lže ze lža z lh (lháti), srovnej staroslovanské l-bžb vedle l'BŽa, Prk.; h v ž, vz H. Lüge, Un- wahrheit, Verstellung, Irrthum. Skloňuje se podlé Kost, tedy dat. pl. lžem, V., Ben. V., lok. pl. lžech a instr. pl. lžmi, V., Br., Kom.; Brs. 7. připouští sice instrum. pl. lžemi, poněvadž prý, lžmi´ tvrdě se vyslovuje, dat. lžím a lok. lžích, ale tyto tvary nejsou doloženy. Ležka, lžička, na Mor. lžina. L. hrubá, pouhá, patrná, makavá, hmotná, nestydatá, V., smradlavá, hanebná, z žertu (Hš. ), z nouze. D. To je l. L. mluviti, vymysliti, V., roznášeti, rozhla- šovati. Jg. Od lži se nezdržeti. V. Lžem věřiti. Ve lži zůstati. L. napřísti. Reš. L. velmi tlustě předená. Čr. Lež sobě složiti (fingere mendacium. 1177). Lež složiti a mluviti pravdu. Bart. II. 17. Ve lži někoho postihnouti. Bart. I. 34. Někomu za lež dávati, der Lüge zeihen. Štr., Kn. rož. 37. Lidé lží darebně se kojí. Kom. Lží oklamati; falešné lži mluviti. V. V hrdlo lež, eine Erzlüge. Zlob. To co pak jest jiného, nežli pravdu lží chtíti opeřiti a jako omastiti. V. Lež a klam Us. L. činí, že často lidé nevěří pravdě. Št. L. chodí o jedné noze, pravda o dvou. Lb. Kto se lžou zachádza, o vieru přichádza. Mt. S. Lží se nevylžeš; Lží ač svět projdeš, ale zpět nepřijdeš; Pravdy se nenajíš, lží se neudávíš; Lepší l. k spáse nežli pravda k záhubě. Vz Lháti. Lež by jak chtěl premoval (lemoval, líčil), pravdou nebude. Jg., Bs., Lb. L. má plitké (mělké) dno. Č. L. má krátké nohy, daleko neujde. Č., Lb. Vz S. N.