Ležeti
Ležeti, ležu (nyní ležím), ležíš, 3. pl. ležie (nyní leží) a Rovněž tak imperfektiva náležeti, příležeti, záležeti, která časem víc | a více do třídy III. 1. (uměti) se přenášejí (mají tedy -ejí m. -í), ležal (zastr.), partc, ležán (zastr.), sup. ležat. Jíti ležat. V. Vz List. filol. 1884. 456., Bž. 193., Mz. v List. fil. 1882. 194. — abs. Už leží (umřel)! Us. Bdl. Dycky bych plakala stávaja léhaja, že sem si ťa, šohajku, nevzala. Sš. P. 339. Když jest ležal nemocen, přišel k němu fojt. NB. Tč. 12. Ti úroci, ješto leží, mají dáni býti Václavovi. Půh. 1. 383. Každý křesťan vstávaje i léhaje měl by ji (vieru) řékati. Št. Kn. š. 13. Dříve než jiný upadne, on už leží (lenoch); Naši už mlátili, já ještě ležel, oni šli k snídaní, já také běžel. Lpr. Bych měl šat a co bych jedl, 1. bych též dovedl. Us Bž. Kdo leže jídá, smrť se na něj dívá. Na Plasku. BPr. — kde (jak, proti komu). Listiny leží u soudu. J. tr. Kořen leží mezi A a B. Nz. Leží na hrstce slámě (spodobení). Zlínsky. Brt. Ustavičně na mně leží (na mně doléhá). Mrtvý v Rakvi leží na znaku. NRd. Klatba na něm leží. Kyt. Leží to ve věci samé, že . . .; Leželi těsně vedlé sebe. Osv. I. 419., 170. Kol- mice dopadu leží se směry dopadu a od- Razu v jedné Rovině. ZČ. I. 260. Že všecka tato pře na svědcích ležieše. Ep. Pog. 27. Duchovnímu správci Buková za horami už z ruky ležela. Vlč. Zl. v ol). I. 44. Mlýn leží při silnici, při potoku. Us. Pdl. To město leží nad řekou nebo při řece (ne: na řece). Cf. Ústí nad Orlicí, nad Labem, Týn nad Vltavou. Km. L. táborem kolem města; Ve shodných trojúhelnících leží proti stejným stranám stejné úhly. Us. Pdl. Kde sláma a oheň blízko sebe leží, rádo hoří (se chytá). Km. Leží mu teplém ve objetí; Ležel před ní na kolenou. Vrch. L. komu na prsou. Mcha. Leží pod stromem. Ležim ja v Rosičce studenej, ležim na travičce ze- lenej ; Že už leží Turka okolo Prešpurka nepřemožená moc; Pod Verónu, pod tým kopcem leží Francúz se svým vojskem a císař pán proti němu ; Kde tam budeš lé- hat"? V polu léhať, zbrojú sa přikrývať (v kuchyni u pece). Sš. P. 1., 136, 173., 590., 743. Lehú těla jich v ulicech. ZN. Lehú zlí před dobrými. BO. L-li před mě- stem Znojmem; Přijel na mé zboží a tu na mých lidech ležel a je vytrávil. Půh. II. 27,, 315. Žeť nás tré ležalo v komoře na žoldře; A ty peníze leží na rathúze přede pány. NB. Tč. 118., 226. Léhali jsú (zdržo- vali se) u p. Valkúna. Pč. 20. Hejtmane v Plzni myslili sobě, že tu což tož pod tím 1. musí i vlekli uši se vší pilností po jeho obmyslu (dass dahinter etwas stecken müsse). Skl. V. 60. Slováci a Vindi téměř na hrdle mu 1 li (byli téměř za jeho zády). V. Jakoby ležel v ohni, Alb. 7. b., na popele. Pass. 469. Pravý Buoh v těle v rovu ležal; Na ní leží vešken zákon i proroci. Št. Kn. š. 21., 48. Kdo líhává v peci, myslí sobě, že v popele líhavají všeci. Us. Tč. — Pozn. Ležící často zbytečně klademe. Soused do- volil mi přes své za hájem ležící pole vodo- tok vésti (= přes své pole za hájem). Mezi školní budovou a kostelem ležící zahrada (= zahrada mezi školou a kostelem). Brt. S. 3. vyd. 179. 3. — jak (proti komu, kde). L. měkce. Vz Neměkce). L. pokojně, Sá., bez pohnutí, Us., někde posádkou, Čsk.; táborem, polem proti někomu. Let. 157. Leží na palubě zády vzhůru. Nrd. Sto leží padlých tělem na těle. Kká. Ležeti bradou vzhůru (mrtev). Us. Sd. Leží tu na snadě myšlénka, že . . . Hrts. Nechali ho za mrt- vého 1. Vlč., NB. Tč- 107. Rukama svýma sem se živil a na cizí mozoly sem neležel. BR. II. 614. b. Vz Ležmo. Žito leželo na hrstech. Wtr. exc. — v čem To leží v moci boží. MH. 8. L. v mrákotách, Mcha., dlouho ve snění. Vrch. Leží v tom, jako stará bába v modlitbách. Šml — se komu. Dobře se mu leží, kdo si sám ustele. Č. Kn. š. 141. — jak dlouho. Leží proti sobě již 3 týdny (vojska). Us. Pdl. U města toliko za tři neděle ležel. Bart. 310. On celý den ve kni- hách leží. Dch. Potom ležal nebožtík doma u mateře od neděli až do pátku; Ležel až k světlu samému. NB. Tč. 96., 198. — s kým. Složimy peřiny do jednoho lože, buděm spo- lem líhati, něbuděm se bávati. Sš. P. 705. S ženami bezděky sú léhali. BO. — proč. Tudy leží milý s milo, oba zabiti jsó; tu leží milý pro miló, milá pro milého Sš. P. 148. Skrze moc boží ležieše něm (němý). BO. — za koho. A proto jsem jej musil poháněti a zaň 1. a tráviti se. Vz Ležení (rukoj.) Půh. I. 359. — na koho. Kde jedni na druhé leží, aby se jistec neb rukojmí učtli o tu summu. Výb. II. 1242.