Lhůta
Lhůta, y, f. (staroč. lhota), lhotka, na Slov. lehota, lahotka = sečkání, prodlení, shovění, hojemství; uložený čas právem neb smlouvou, den, rok. Aufschub, Bedenken, Fri- stung, Termin. Jg. L., lhota znamená jistý vyměřený čas zvl. při platech, tedy tolik co rok: po lhůtách platiti; pak tolik co odklad n. hojemství, die Frist. Nejvíce tohoto slova užívalo se při zakládáni nových osad, kde se ustanovil jistý počet let čili lhůta, po kterou svobodni byli noví osadníci buď všech nebo veliké části všelikých poplatkův, od- kudž pak osady ty samy dostaly jméno lhoty. , Že jsem dal Vojtěchovi, kterýž se postavil pod kopcem na Přerově, lhotu svobodú plnú od datum tohoto listu za 10 let pořád sbě- hlých. Kn. dr. 134. Brandl. Vz více v Gl. 132. — L. dupliční (Fristen der Duplik), vydržecí (Ersitzungs-), prošlá, l. k dražbě, roční, k dodání něčeho, měsíční, propadná (Fallfrist), repliční; došlá, vyšlá; berničná n. poplatní, k rozmyšlení, přestupná, proml- čená, promlčecí, ku placení, J. tr., právní, neprodlužitelná, neprodlužná, nepohnutá, ne- přeložitelná, Nz., ustanovená, žádaná, ulo- žená, zákonem ustanovená, Řd., předkladná (Praesentations-), nepřekladná (fix, unverleg- bar), neprodlužná (fix, unerstreckbar, perem- torisch), Rk., umořovací (Amortisations-), opovědní (Anmeldungs-), napřed splatná (An- ticipationsratte), určitá k zaplacení, provo- lací (Ediktalfrist), smluvní, k zaslání, splat- nosti, výpovědní, nepřestupná (zavitá), k pro- dloužení směnky, účetní, k ozvání-se (rekla- mační), platební, nájemná, k odvolání, smlu- vená, k předložení něčeho, směneční, úroční, propadná. Šp. L. v místě obyčejná, umluvená, úplně určitá likvidační; l-u k reklamacím položiti. Pr. Lhůta dospěla; lhůta jde ode dne... Šp. Lhůtu položiti, dáti, ustanoviti, přestoupiti, převyšovati, přesahati, propu- stiti, promlčeti, prodloužiti; lhůtu (k odvo- lání) dáti projíti, zdržeti, straně udělati, J. tr., odepříti; lhůtu k odvolání zmeškati, Řd., určiti s udáním dne, lépe: vyvěřiti jme- nuje den, Š. a Ž.; lhůtu ku placení určiti. J. tr. Myšlením svým žádné lhůty nepropůj- čiti. D. Někomu lhůty popřáti. St. skl. Dáti čtvrtletní lhůtu ku placení. Sych. Lhůtu prospati, promeškati. D. Projití, vyjití, vy- pršení lhůty. J. tr. Lhůty použiti, přísně šetřiti; po lhůtách platiti; vázati se lhůtou; od projití lhůty počítajíce. J. tr. Od dospě- losti lhůty počítajíc; žádosť za lhůtu; prodej na lhůty. Šp. Musí platiti, že prospal lhůtu. Sych. Dáti komu l-u několika dní k pla- cení, k rozmyšlení. Nt. Peníze v jistých lhů- tách spláceti. Má každý póvod do dvú ne- dělí lhótu a prodlenie, aby... Vš. 130.