Libosť, líbosť
Libosť, líbosť (strč. lubosť, proto lépe: libosť; kromě toho jest to odvozeno od: lib, a, o), i, f., libostka, libůstka = při- jemnosť, líbeznosť, Lieblichkeit, Anmuth. — L. krásy. Troj. Cit libosti. Jg. Na tom nám tvá milosť zvláště líbosť ukáže (Gefallen er- weisen). Pr. — L. = zalíbení, milosť, útěcha, Gefallen, Wohlgefallen, Vergnügen. L. míti. V. To je má l. Kom. To je l. tyrana. V. K libosti býti = líbiti se. V. L. v něčem míti. Ros., Zk., Nz., J. tr. Svou l. nad něčím ukázati. Nt. V čemžť bychom koli mohli býti k l-sti, toť bychom velmi rádi učinili. Pr. Líbosti mluviti = pochlebovati; líbosti činiti. V. Podlé mé líbosti. V. Podlé své libosti a vůle dělati. V. Svou l. provoditi. Kom. Nezvedlo se podlé libosti. V. To jest na líbosti každého. Us. Hanka. L. v rozko- šech. — L. = rozkoš. V. Lust, Wollust. Jíti za svou l-stí. Bart. I. 27. Libosti oplzlé, chlipné, nečisté, neřádné, nezřízené, zapo- věděné, nešlechetné, smilné, neslušné. V. Li- bostem těla sloužiti, V., uzdu pouštěti. Kram. Světské l. Št. Po rozkoších a libostech světa se pustiti. Kom. L. svou naplniti. Št. Co l. plodí, to často škodí. Č., Pk. — L. = milosť, láska, Liebe. Ojíř.