Líčení
Líčení, í. n. V z Líčiti. — L. = léčení, das Heilen. Us. — L. = krášlení, malování, barvení, D., fermežování al., Štr., das Malen, Schminken; bílení, das Tünchen, na Slov. — L. pře, vedení jí důvody a průvody, doka- zování, die Beweisführung, das Beweisen. Líčení a dolíčení pře. Ros. Dnes bude líčení pře. Us. Nové l. ve věci hlavní naříditi. Řd. L. pře: důvody žalobníka a odpory a obrany pohnaného sluly v staročeském právě zvláště líčení pře. Vz Pr. 1869., str. 625. Častokráte druhá strana túž a podobnú pravdu ve svej řeči a ve svém 1. nevýmluvně před pány povede. O. z D. — L. = vypravování. Troj. L., výprava, patří, je-li látka její vy- myšlena, v obor básnictva; majíc za před- mět události skutečné, nejvlastnějším jest a nejdůležitějším tvarem úpravy prosaické. Dějeprava jí užívá po přednosti. KB. 242. Vz Lícen. Die Erzählung, Schilderung.