Lidský
Lidský = od lidí pocházející. L. naří- zení, ustanovení, spravedlnosti. Kol. 3. — L. = člověčí. L. vůle, Kká., slova (lidu), BO., davce, oppressor populi, Alx. H., meze (lidí, populorum), Ž. wit. Deut. 8., spasení. Št. Kn. š. 36. Pro stRach 1. (= lidí; před lidmi). Alb. 94. b. Ponesú Hriechy lidské (lidu). BO. Mám na to dobré lidské svě- domí. Půh. II. 609. Devět řádóv lidských ; Neb ďábel neprávem jest držal v své moci lidský národ. Št. Kn. š. 2., 20. Božskému napřed miesto dáti, lidského nad to nesta- věti. Krnd. 213. — L. = vlídný. Byl 1. k židu. Kká. Td. 51. — L. = pro lid, pro chasu. Napekla jsem 20 štědrovečernic lid- ských. U Turn. Hk. Měla sem kousek lid- ské práce. U Dobrušky. Vk. — L, opak panský. L. pole. U Miletína. Cf. Lid = pod- daní. Poslice přinesla z pošty psaní panská a lidská. U N. Kdyně. Psčk. — L. život, živobytí = druh kysely (begonie). U Čásl. Kšá. — L. = cizí. V lidském nesekej. Svěd. 1585.