Liknovati
Liknovati, vz Liknati, Lenovati. — se čeho = varovati se, vzdalovati se, štítiti se. Súdcie, jižto sě liknujete súdu (qui abominabimini Judicium) ; Siona l-la sě jest duše má (Sion abominata est anima mea). BO. Liknujíce se poskvrnění světa. ZN. Neliknoval se chudých. Pass. 515. Málo sě liknují věčného zatracenie; Příklad dal, abychom se nemocných neliknovali, když bychom jim prospěti mohli; Ana sě práce liknuje. Hus 1. 58., III. 362., III. 24. L. se zlého; Neliknuje sě tělesné nečistoty, když jest mysl cista. Št. Kn. š. 192., 225. Musieť (sedláci) se vodě neliknovati. Výb. I. 930. — v čem. Kdyžbystě sě sebe v tom přieliš chtěla 1. Št. Kn. š. 96. — s inft. Ale vy- cházeti na ni (Na žebrotu) sě liknují. Krnd. 48. A já za svú pravdu nechci se 1. ni ma- lému ni to velikému řádem odpoviedati. Hus III. 276.