Limb
Limb, u, m., vymyšlené prostranství v zá- světových končinách mezi světem a peklem; klade se místo předpeklí. Jg. Dle KB. 308. slove l. u církevních otců místo, kde duše patriarchův a jiných ctnostných lidí, kteří žili před narozením Kristovým, čekali pří- chodu messiášova, který je odtamtud od- vedl do nebe. Der Limbus, Vorhölle. Je tu tma jako v limbu. Us. Už je v limbu sva- tých otcův (=spí. Vz stran přísloví: Spaní, Ospalý). Jg., Lb. — L. v jižních Čechách tmavá, nepříjemná místnosť. Jste tu jako v limbu (bez světla). Kts.