LinieLinie, e, f., z lat. linea; linije (lina, lína, zastaralé), linka, linečka
. — L. = čára, die Linie, der Strich. Linii udělati; linií písmo přetrhnouti. V. Z lin na rukou hádati. Br.
Jsou na jedné lině (Havel jako Pavel. Jak Havel tak Mikeš). Ros. Linie podlé pravidla (= pravítka) vésti. Ostatně vz Čára
. — L. = stupen příbuzenství, pokolení příbuzen- ské, Linie der Verwandtschaft. L. otcovská (příbuzenství po otci, po meči, väterliche Seite, Linie); mateřská (příbuz. po matce, po přeslici, mütterliche Seite); hořejší neb na- horu vstupujících, aufsteigende Linie, Ascen- denten; dolejší neb dolů sstupujících, ab- steigende Linie, Descendenten; poboční
, Sei- tenlinie. V
. — L. = řáde
k, Zeile. Vz Linea. V.
— L. na tváři, Gesichtszug. V obličejů liniích podivná jest rozličnosť. Kom
. — L. = 1/12 palce, Zoll. Us
. — L. = řada, (ve vojsku), Linie
. — L. v poli = příkopy; l.. hraniční. Jg
. — L.,, liniový system v hudbě. Vz S. N.