Líný
Líný, (léný, léní, lení); lín, a, o (lén, za- staralé). V již. Čechách také: nekyprej. Kts. L., lenivý, faul, träg. Jg. Synon.: nečilý, nejapný, malatný, nedbalý, nepilný, dřímavý, ospalý, nehbitý, nespěšný, neschopný, te- sklivý, nedělný, nepracovitý, meškavý, za- hálčivý, práce se štítící, na medvědí kůži ležící, rozmařilý, lenivý, liknavý, neplechý, nešvarný, lenoch, ležák. V. Líným býti. V. Líná ústa (huba) holé neštěstí. Líná ruka hotové neštěstí. Ros. Stran přísloví vz: Le- nosť, Rukáv. — čím: duchem, geistesträge. Dch. — k čemu. Nemá příliš náhel býti ani příliš len k soudu. Ms. pr. cís. — pro co: pro česť své země. Ms. Cerroni. — s in- finit Byl král lén (leniv) na vojnu vstáti. Dal. — L. = bázlivý, feig, furchtsam. V. — Jg.