Lipnice
Lipnice, poa, tráva. L. luční, p. praten- sis, Rt., Dlj. 86.; obecná, p. trivialis, das Knotengras. Sl. les. Cf. Rstp. 1746., Němc. IV. 416., Slb. 168., Rosc. 108., Mllr. 81., Čl. Kv. 108., Schd. II. 262., Hdk. C. 379. —- L., sam. u Strakonic; Lipnitz, městečko u Něm. Brodu, ves u Dačic, u Třeboně, u Králové Dvora a u Rokycan; L. Dolejní, Unterstadt, ves u Něm. Brodu. PL. Páni z Cimburka jmenovali se dříve pány z Lip- nice. Tk. IV. 732., V. 215., VI. 351., VII. 181., Tk. Žk. 102., Rk. Sl., Sdl. Hr. I. 179., II. 278., III. 304., IV. 371., V. 363., Blk. Kfsk. 1355., Let. Rejstř.