Lísati
Lísati, o pův. vz List. fil. IX 204. — čím. Jala se lahodnú řečí 1. GR. —- se ke komu (jak). L. se k padouchu. Msn. Or. 68. Vidouce koně státi a k tomu voráči se 1 V. Což jest bláznovějšího, nežli s jakýms úlisným poddáváním 1. se k lidu. Jel. Enc. m. 27. — o čem. Lísaj o svém muži (blan- dire viro tuo). BO. — oč. Když se ona pošmúřieše naň, lísáše o něj (blanditur), aby mu milosť dala. BO. (Jir.).