Liška
Liška, y, f., lištička, lištička. Gt. pl. lišek. L. samec i samice; samec také lis, lišák. Mladá liška: líště, lišče, liše, lišenec, štěně. Šp., V. L., vulpes, der Fuchs, dravec pso- vitý. Vz S. N., Frč. 392. L. pálená (která má na krku a na břiše začernalou srsť, často také černé běhy. Brandfuchs. Šp. ), lední n. polarní, stříbrná, křížová, modrá, rusá (která má rusý hřbet a bělavý krk. Goldfuchs. Šp. ), černá. S. N. L. blekoce n. blekotá (skolí, štěká), Kom., skomlí, hafá, Kinský, skučí, Zlob., skovičí. L. se kaňkuje (ranzt sich), chruje, vyváží, vyčišťuje. Šp. Lišku houpati, vymršťovati, na padlo vzíti (prellen), obejíti, vykouřiti, dobývati, lapati, stříleti, vyko- pávati, loviti, honiti, hubiti; 1. tejcí (běhá), loupí n. dere, jde do brlohu, větří n. čije železa, nechce bráti; dokopati se na lišku; železa, chytačka, lapačka, jáma, honba, lov, tlučka na lišky. Šp. L. po ocasu poznána bývá. Rým. Lišku po ocase, lva a medvěda po pazouřích poznáš. D., Č. Ostává, kde si lišky dobrou noc dávají (daleko o samotě). Us., Č. Kočka myší nenechá, liška slepic a vlk ovcí. V. L. srsť změní, ale obyčejů ne- změní. Rad. zv., Lb. Vz Zvyk. Stará liška těžce se uštvati dá. V. Chytrý jako 1. V. L. obludí túr jarohlavý. Rkk. 22. Loudí se co 1. zdaleka. Mluví jako 1. před smrtí (mírně, pobožně). Us., Lb.. L.. hladová dříme, hleď se kohoute. Pk., Č. Lépe býti liškou mezi husami, než husou mezi liškami; Krm lišku kuřaty, ona přece za příznivé příležitosti uteče do lesa. Hnš. Liška nikdy neběží pra- vými cestami, jedno (jenom) křivými stez- kami. Na lišku se musí liškou štváti (lišku liškou uhoniti) = chytře na chytráky jíti. V. Umí lišku štváti = chytrý. Us. Každá liška svůj ocas (na Slov. chvost), svou vlastní kůži chválí, a blázen cepy. Vz Sobectví. Lb., D., Č. Ví l., komu řemen ohryzla. Mus., Lb. Od lišky husu a od kozy zelí koupiti. Us. Lišku z díry vykouřiti. Č. Špatně se slepice poradí s liškou. Č. Vz Liščí, Liščina (stran přísloví). — L. = kůže liščí, liščina, Rauhwerk, Pelzwerk von Füchsen, der Fuchs. Kožich n. kabát liškou podšitý. Us. —L. =kůň, z červena žluté barvy, ryšavý, der Fuchs. V. — L. = chytrý člověk, schlauer Mensch, Fuchs. Jest l., chytrá 1., štvaná 1. Us., Č. Krmí se liškou zasekávaje vlkem (o chy- trých dráčích, loupežnících). Č., Lb. Vz Lstivý, Hladiti. Ty liško! (chytrý jako l. ). Pk. Přišla l. na lišku (vz Podobný); Loudí se co 1. z daleka (vz Lstivý); je l-ou pod- šitý (chytrák); Stará liška (starý zajíc. Vz Chytrý. ). Lb. Je to stará l., ťažko sa chytiť dá. Mt. S. — L. = houba hořká, ryzec, der Geis- bart. L. jedlá, cantharellus cibarius, Eier- schwamm. Vz Čl. 180., Kk. 78. — L. v pivo- váře, dymníček za kotlem, das Fuchsloch. Rohn. — Lišky kouří = 1. vrch kouří, 2. když v dolech při trhání země kouř z prachu děrami ven se valí. Šm. — L., díra v peci hutní a skelní, kterouž jde žár do peci, der Fuchs. — L. = připálenina, der Brandfleck. Lišku chytiti (kabát si popáliti). Plk. — L., bílá volše, lípa, betula alnus incana, Weiss- erle. D.