Líti
Líti, liji, lij, lije (íc), lil, lit, lití a leji, lej, leje (íc), lel n. líl, léti n. líti; linu, liň, lina (ouc), nul, linouti; lívati, lívávati. L., něco plynného pouštěti, giessen, zerren, schütten, vergiessen, ein-, hineingiessen, strömen. Jg. — abs. Lé sě = lije se. Lé sě i sem i tam jako voda. Št. Z vašeho synáčka nevinná krev leje. Mor. P. 98. Zb. Déšť leje (teče). Jg. Přestaneš-li líti, přestane téci (o špatných přátelích). Č., Pk. — co: vodu, krev, železo, cín, olovo, mosaz, zvony, peníze, mince, děla atd. Jg. Kůň hnůj leje (židké lejno jako vylévá). L. Jakoby ho ulil (způsobilý, úhledný). Jg. — odkud, z čeho. Pršelo, jakoby z konve lil. Jg. Pot z čela leje (teče). Jg. S koní se lilo. Ml. Vodu z hrnce 1. Jg. Pot z čela se mu lije. Jg. Krev z rány se lila. D. Leje se z oblá- kův. Jg. — co (se) kam: vodu do piva. Jg., Er. P. 266. Pivo do sebe l. (přílišně píti). V. Voda se do lodí lila. Kom. Lije co do sudu (co na horká kamna); lije do sebe, jakoby měl vysmolený žaludek. Vz Opilství. Č. Vodu z konvice do sudu líti. Us. Líti pivo do sebe co do sudu. Chč. 450. Líti co v hrnec. Jg. Leje v se jako v bečku. Jg. Pivo mezi oči lejí, když jim k vůli píti nechtějí. Čr. Moře pod město leje, spült an die Stadt. L., Šm. — (čím) kam: Vodou oknem na nás lili. Us. Leje (opilec do sebe) co na horká kamna (žízně uhasiti nemůže). Ros. Na zadek jí lejou. Er. P. 407. Vodou na nás líval. Svěd. — Let. — se. Pršelo, jen se lilo. Us. Déšť se leje. Kde se leje (nalévá, pije), tam se dobře děje. L. — se komu po čem. Slzy se mu po lících lejí. Pot se mu po tváři lil. D. — se jak odkud. Už se leje krev potokem od něho. Er. P. 498.