Lítostivý
Lítostivý. Lítostiv, a, o. — L. = milo- srdný, milostivý, spoluútrpný, mitleidig, er- barmend. V: Lítostivým býti. V. — komu. Poutníkům máme lítostiví býti. Aesop. Lí- tostivý svým a mstitel zuřivý zlým. Br. — čeho, koho. Jest velmi sebe lítostivý (ne- důtklivý). Mus. — ke komu. Není k chu- dým I. Rad. zvíř. — Ottersd., Eus. — na koho. Byl otec na všecky l. St. skl. — L. — lítosť působící, bolestný, kläglich, traurig, jämmerlich, erbärmlich. Jg. — komu. To mi lítostivé bylo. Kom. L. divadlo jest mi to. Kom. Velmi jim těžkou a lítostivou věcí bylo. Ler. — komu do koho. Jest mně do tebe velmi lítostivé. Žer. Sn. 54.