Liz
Liz, u, m., vrub na stromě na znamení hranic lesních, liha, das Mahl, Wahlzeichen, die Lache, Abplätzung. Jg., Pr. měst. Lizy sekati. Ms. stol. 16. — L., líz = lízání, die Lecke. Ovce lizem jehně očistila. Svob. ovc. — L. =jazyk jelení. Vz Lizák. Der Lecker, die Zunge des Hirsches. D. — L. = sůl n. jiné věci k lízání dobytku dané, též samo místo k tomu určené. Liz, Salzlecke, Sulz. Míšenina z hlíny a soli, kterou ráda lízá zvěř jelení, daňčí a srnčí. L. dáti, nastrojiti. D. Dáti ovcím něco do lizu. Us. Liz pro ovce. D. Zvěř jde na liz (na sůl). Us. L. opuštěný, vytlučený, vylízaný, ausgeleckte Lecko. Šp. L. dobytku dáti; natloukati, na- bíjeti (dělati), Sulzen schlagen. Šp. Liz bráti, die Lecke annehmen; 1. vylízati. Šp. Jelena u lizu zastřeliti. Ros., Šp.