-lo-lo prípona subst.: máslo, veslo (ved), Bž. 227. —
-to tvoří převzdívky osobní: nemehło, oblizło, opesło, viezło, vymysło. Brt. D. 142.-----
lo v Podluží v násloví mění se buď v
uo jednoslabičné aneb (a to ča- stěji) I mizí, jakož i z pravidla mizí ve středosloví: uonský, opata (lopata), čověk, naožiti, povať (plovať). Brt.